Po Šafránové revoluci a následném zatýkání příslušníků barmské opozice se může zdát, že opoziční síly v zemi byly počínáním junty zastrašeny. S blížícími se volbami v roce 2010, které junta prohlašuje za demokratické (mnoho pozorovatelů toto tvrzení považuje za přehnaně optimistické), se však opoziční strany snaží stále více prosazovat.
Po několika snahách barmské opozice zvítězit nad juntou – připomeňme demonstrace 1988, neuznané volby 1990 a Šafránovou revoluci – představuje novou šanci, jak svrhnout autoritativní režim generála Than Šweie, ústava přijatá v referendu na jaře loňského roku, ale dosud neuznávaná mezinárodní komunitou. Ústava sice ponechává barmské juntě 25% křesel v parlamentu, ale o zbytek se ve volbách podělí další politické strany. Další pojistkou demokracie by mělo být vytvoření Ústavního soudu. Ten v případě, že se moc v zemi dostane do rukou jedné strany, je povinen zaručit ochranu stran v opozici.
V ústavě se také zmiňuje, že funkci prezidenta nemůže vykonávat osoba, která uzavřela sňatek s cizincem/cizinkou. Toto zabraňuje představitelce největší opoziční strany Národní ligy pro demokracii a držitelce Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij zastávat jakékoli veřejné funkce. Aun Schan Su Ťij je už od roku 1989 držena v domácím vězení a je ji zamezena komunikace s okolím. Výjimkou jsou pouze příležitostné návštěvy junty a nejvyšších zahraničních představitelů. V souvislosti s demokratizací barmského režimu se také objevují spekulace, že by Aun Schan Su Ťij mohla být propuštěna už tento rok. Pokud by se tak stalo, vyvstává otázka, kdo bude schopen zabezpečit její bezpečnost do voleb v roce 2010. Někteří analytici se ale domnívají, že setrvání Aun Schan Su Ťij v čele strany a prosazování jejich nekompromisních názorů vůči juntě nemusí být pro opozici prospěšné. Na druhou stranu opozice spatřuje v osobnosti Aun Schan Su Ťij symbol nenásilného a vytrvalého boje, který je motivací pro ostatní.
Dalším krokem opozice proti juntě, konkrétně Národní rady barmské unie (NCUB), která zastřešuje barmské opoziční skupiny působící jak v Barmě tak v zahraničí, je vytvoření paralelní vlády v irském Dublinu. Ta by měla být tvořena Parlamentem národní jednoty a Vládou národní jednoty a měla by být schválena na dalším zasedání členů Národní rady barmské unie plánované na 19. ledna letošního roku. NCUB byla vytvořena v roce 1992 a zahrnovala 4 velké politické strany, které se účastnily neuznaných voleb v roce 1990: The National Democratic Front, Democratic Alliance of Burma, National League for democracy and The National Coalition Government of the Union of Burma.
Důležité pro barmskou opozici je rovněž postoj mezinárodní komunity, která je stále více o situaci v zemi informována prostřednictvím exilového tisku a rádií (Irrawaddy, Mizzima, Democratic Voice of Burma). Na podporu barmské opozice ve světě vznikla také řada organizací, například Barmské centrum Praha, U. S. Campain for Burma, Burma Watch International a další.
Komentář
Opoziční hnutí v Barmě má své kořeny už od roku 1962, kdy se vojenská junta dostala k moci. Nezahrnuje jen příznivce demokracie v zemi, ale také hnutí ostatních etnik žijících na území Barmy a bojujících za svá práva na autonomii. Zraky všech se v dnešní době soustřeďují zejména na připravované volby v roce 2010. Barmská opozice i svět jsou však v tomto ohledu skeptičtí a považují uspořádání voleb jen jako snahu barmské junty o to, aby byla přijata světovou komunitou a rovněž aby byly zrušeny sankce uvržené na Barmu po násilném potlačení Šafránové revoluce. Pokud se volby uskuteční a budou skutečně svobodné a nezmanipulované, lze předpokládat, že opozice, která má v barmském lidu širokou podporu, získá ve vládě většinu.
Zdroje:
The Irrawaddy [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.irrawaddy.org/opinion_story.php?art_id=14877&page=1
The Irrawaddy [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14880
National Council of the Union of Burma [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.ncub.org/AboutNCUB.htm
National Council of the Union of Burma [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.ncub.org/PressReleaseResolution/ncubstatementonnewywae-eng.pdf
MIZZIMA [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.mizzima.com/edop/editorial/1468-2010-game-plan-clinging-to-power-.html
Člověk v tísni [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=633
Aktuálně.cz [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=162554
Econnet [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zm2086976vx1--
ČT24 [online]. [cit. 8. 1. 2009]. Dostupný z:
http://www.ct24.cz/svet/27481-asijsti-poslanci-maji-obavy-o-su-tij-zadaji-zasah-osn/
čtvrtek 8. ledna 2009
Současná politická situace v Barmě (Myanmaru)
Je tomu již rok, co se v Barmě odehrály masové protesty proti režimu, které vešly ve známost jako „Šafránová revoluce“. Ačkoli se mnoho lidí domnívalo, že vládnoucí junta (reprezentovaná stranou Státní rada pro mír a rozvoj) tyto nepokoje nemůže přežít, generalitám režimu se podařilo situaci zvládnout a jeden z nejnedemokratičtějších režimů na světě v Barmě působí i nadále. V části barmského lidu však i nadále žije naděje na demokratické změny.
Nová Ústava
Události posledního čtvrtletí roku 2008 se již odehrávaly s vidinou nové ústavy, která po dlouhých patnácti letech vstoupí v platnost v roce 2010. Podle vrcholných představitelů junty, by měla zajistit poklidný přechod k demokracii, avšak většina demokratického světa je jiného názoru. Největší nevoli budí odstavce, ve kterých
si vládní junta zajišťuje 25% křesel v obou komorách parlamentu a zákon, který zakazuje trestat kohokoli za zločiny, které byly spáchány v minulosti. Odstavec, který zakazuje kandidovat na prezidentský post osobám, které byly v manželském svazku s cizincem, je jasně namířen proti vůdkyni opozičního hnutí Aung Schan Suu Kyi.
Opoziční hnutí
V Barmě i nadále působí několik opozičních hnutí. Je to především Generace 88
a Národní liga pro demokracii, která je vedena již zmíněnou Aun Schan Su. Je to právě její osoba, do které vkládají všechna opoziční hnutí velkou naději a je považována za osobu, která dokáže Barmu spojit i přes etnické odlišnosti (největšími etnickými skupinami jsou Šanové, Karenové a Kačjinové). Aun Schan Su je již několik desítek let držena v domácím vězení. Její odhodlanost a osobní oběť z ní udělaly symbol barmské touhy po svobodě. Celosvětově je vyvíjen dlouhodobý tlak na barmskou juntu, aby propustila tuto laureátku Nobelovy ceny za mír. Režim je ochoten o této variantě uvažovat pouze v případě, že se zřekne kritiky vlády. Kritici na adresu Aun Schan Su poznamenávají, že prosazování nekompromisního jednání s juntou nemusí být vždy ku prospěchu věci, a že opozice by si měla vybrat do svého čela někoho jiného, protože Aung Schan Su je již dlouhou dobu izolována
od okolního světa a opozice se řídí pouze podle útržkovitých povelů, které se dostanou z jejího domácího vězení.
Opozice se tedy nevzdává a vytrvale pokračuje ve svých požadavcích na změnu režimu. Junta na to reaguje hromadným zatýkáním. Veškerá veřejná shromáždění jsou pod policejní kontrolou, která je připravena k okamžitému zásahu. Přítomná je také policie v civilu, která vše dokumentuje za pomoci kamer. V listopadu také padly zatím nejdelší tresty odnětí svobody na šedesát pět let během líčení, kde bylo odsouzeno celkem třicet devět politických aktivistů. Většinou se jednalo o zatčené z období Šafránové revoluce. Jedním z odsouzených byl také blogger, který během revoluce umožnil světu sledovat on-line dění v Barmě. Zatýkání v Barmě je
na denním pořádku. Někteří analytici v tom vidí snahu jak zamezit opozičním představitelům kandidovat v plánovaných volbách v roce 2010, kde by měli mít možnost kandidovat i představitelé opozice. OSN neustále vyzívá k dodržování lidských práv a propuštění politických vězňů. Ultimátem pro splnění těchto požadavků byl rok 2008.
Ekonomická krize
Stejně jako celý svět, tak i Barma byla zasažena globální ekonomickou krizí. Ačkoli je země poměrně bohatá na zásoby uhlí, rud železa, cínu, wolframu, olova, cínu, zinku, stříbra, mědi, niklu i ropy, většinu svého nerostného bohatství exportuje za hranice státu. Takto získané peníze se využívají k utužení nedemokratického režimu
a obyvatelstvo trpí všeobecným nedostatkem. Ekonomická krize tedy dolehla
na Barmu prostřednictvím poklesu poptávky po surovinách jejich hlavních obchodních partnerů, kterými jsou Čína, Thajsko, Singapur, Indie a Malajsie. Problémy zasáhly také zemědělství (vývoz luštěnin, rýže, kaučukovníku, ryb). Země je ohrožena růstem nezaměstnanosti a to nejen v Barmě, ale také v okolních zemích. Odhaduje se, že v Thajsku pracují až dva miliony barmánců, kteří dotují rodiny
ve své domovině.
Mezinárodní vztahy
Nejvýznamnějším konfliktem s jiným státem se stal listopadový průzkum dna Bengálského zálivu čtyřmi jihokorejskými loďmi, které si pronajala Barma s cílem najít nové naleziště ropy a zemního plynu. Průzkumné vrty již zasahovaly
do bengálských výsostných vod. Celá situace vedla k vyhrocení situace na společných hranicích. Předpokládá se, že ačkoli se podařilo diplomatické vztahy mezi Barmou a Bangladéši uklidnit, Bengálský záliv bude nadále v hledáčku zájmů obou zemí, které v něm vidí další surovinovou základnu.
Největším spojencem Barmského diktátorského režimu je Čína. Svou prohlubující se spolupráci v ekonomice, obchodu, kultuře, vzdělání, zdraví, technologickém výzkumu a turismu stvrdili prosincovou bilaterální smlouvou (její celé znění není k dispozici). Spekuluje se o tom, že smlouva obsahuje také odstavec o odkoupení čínských helikoptér, stíhaček a válečných lodí, které Barma od Číny kdysi koupila. Barma zřejmě nedisponuje financemi a technickými díly, aby udržela své vojsko v akceschopném stavu. Další spoluprácí těchto dvou států je vybudování ropovodu, který povede z čínské provincie Yunnan do barmského západního přístavního města Sittwe.
Podpora Číny je pro Barmu stěžejní. Díky tomu, že je Čína zastoupena v Radě bezpečnosti OSN, může svým vetem blokovat uvalení sankcí. Občas se k ní přidá
i Rusko. Barma je pro Čínu vhodnou surovinovou základnou. Na druhou stranu, Čína poskytuje Barmě politickou podporu a strategickou hospodářskou spolupráci.
Do budoucna se s přehodnocením Čínského postoje k Barmě nedá počítat, jelikož ani snahy, které se snažili změnit čínský přístup k dodržování lidských práv a svobod a využít k tomu Olympijské hry v Pekingu se nesetkaly s příliš velkou odezvou.
Komentář
Poslední čtvrtletí roku 2008 bylo v Barmě pod kontrolou junty. V prvních měsících se ekonomice země dařilo celkem dobře, což lze dokázat na vzrůstajícím turistickém ruchu, který se pomalu vzpamatovává (jako celé ekonomika) po zničujícím cyklónu Nargys. Poslední měsíce jsou však poznamenány hospodářskou krizí. V listopadu si země připomněla první výročí Šafránové revoluce. Do ulic vyšlo několik stovek lidí, kteří byli zatčení přímo na místě, nebo později, mimo zrak veřejnosti. Opoziční hnutí je však i přes neustávající vlnu perzekucí a zatýkání stále živé a nepřestává polevovat ve svém boji za demokratizaci Barmy. Mají však naději?
Během událostí předminulého roku celý svět věřil, že se Barmáncům podaří vlastní silou svrhnout vládnoucí juntu. Své sympatie těmto snahám vyslovili mnozí státníci. Snaha podpořit barmánce i mezinárodně však ztroskotala na půdě Rady bezpečnosti OSN, kde se na obranu junty postavila Čína s vysvětlením, že jí nepřísluší zasahovat do vnitropolitického dění v Barmě.
Shodným spouštěcím mechanismem všech revolučních snah v Barmě je zhoršení ekonomické situace a zvýšení cen, které již obyvatelstvo není schopno akceptovat. Při tomto úhlu pohledu bude velice zajímavé sledovat jak moc se rozvíjející ekonomická krize podepíše na Barmském hospodářství a zda- li opět dojde k celospolečenským nepokojům.
Opozice se příliš nesmí spoléhat na zahraniční pomoc, díky zastoupení Číny v Radě bezpečnosti OSN. Navíc se zraky celého světa nyní upírají k izraelsko - palestinskému konfliktu a ani po jeho případném vyřešení budou mít země práci se zvládnutím dopadů ekonomické krize na své vlastní státy. Nový impuls ze zahraničí by mohl přijít od nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy, na jehož postoj k Barmě se stále ještě čeká.
Budeme- li uvažovat v těchto rámcích, pak se situace v Barmě zdá v roce 2009 poměrně klidná. Nejzásadnější změnu lze podle mne očekávat v roce 2010, kdy proběhnou volby, které by měli vést k demokratizaci země. Netroufám si odhadovat, jak volby dopadnou, každopádně od nich můžeme čekat změnu a podle jejich výsledků a reakce obyvatel můžeme vyvozovat další směřování země.
Nová Ústava
Události posledního čtvrtletí roku 2008 se již odehrávaly s vidinou nové ústavy, která po dlouhých patnácti letech vstoupí v platnost v roce 2010. Podle vrcholných představitelů junty, by měla zajistit poklidný přechod k demokracii, avšak většina demokratického světa je jiného názoru. Největší nevoli budí odstavce, ve kterých
si vládní junta zajišťuje 25% křesel v obou komorách parlamentu a zákon, který zakazuje trestat kohokoli za zločiny, které byly spáchány v minulosti. Odstavec, který zakazuje kandidovat na prezidentský post osobám, které byly v manželském svazku s cizincem, je jasně namířen proti vůdkyni opozičního hnutí Aung Schan Suu Kyi.
Opoziční hnutí
V Barmě i nadále působí několik opozičních hnutí. Je to především Generace 88
a Národní liga pro demokracii, která je vedena již zmíněnou Aun Schan Su. Je to právě její osoba, do které vkládají všechna opoziční hnutí velkou naději a je považována za osobu, která dokáže Barmu spojit i přes etnické odlišnosti (největšími etnickými skupinami jsou Šanové, Karenové a Kačjinové). Aun Schan Su je již několik desítek let držena v domácím vězení. Její odhodlanost a osobní oběť z ní udělaly symbol barmské touhy po svobodě. Celosvětově je vyvíjen dlouhodobý tlak na barmskou juntu, aby propustila tuto laureátku Nobelovy ceny za mír. Režim je ochoten o této variantě uvažovat pouze v případě, že se zřekne kritiky vlády. Kritici na adresu Aun Schan Su poznamenávají, že prosazování nekompromisního jednání s juntou nemusí být vždy ku prospěchu věci, a že opozice by si měla vybrat do svého čela někoho jiného, protože Aung Schan Su je již dlouhou dobu izolována
od okolního světa a opozice se řídí pouze podle útržkovitých povelů, které se dostanou z jejího domácího vězení.
Opozice se tedy nevzdává a vytrvale pokračuje ve svých požadavcích na změnu režimu. Junta na to reaguje hromadným zatýkáním. Veškerá veřejná shromáždění jsou pod policejní kontrolou, která je připravena k okamžitému zásahu. Přítomná je také policie v civilu, která vše dokumentuje za pomoci kamer. V listopadu také padly zatím nejdelší tresty odnětí svobody na šedesát pět let během líčení, kde bylo odsouzeno celkem třicet devět politických aktivistů. Většinou se jednalo o zatčené z období Šafránové revoluce. Jedním z odsouzených byl také blogger, který během revoluce umožnil světu sledovat on-line dění v Barmě. Zatýkání v Barmě je
na denním pořádku. Někteří analytici v tom vidí snahu jak zamezit opozičním představitelům kandidovat v plánovaných volbách v roce 2010, kde by měli mít možnost kandidovat i představitelé opozice. OSN neustále vyzívá k dodržování lidských práv a propuštění politických vězňů. Ultimátem pro splnění těchto požadavků byl rok 2008.
Ekonomická krize
Stejně jako celý svět, tak i Barma byla zasažena globální ekonomickou krizí. Ačkoli je země poměrně bohatá na zásoby uhlí, rud železa, cínu, wolframu, olova, cínu, zinku, stříbra, mědi, niklu i ropy, většinu svého nerostného bohatství exportuje za hranice státu. Takto získané peníze se využívají k utužení nedemokratického režimu
a obyvatelstvo trpí všeobecným nedostatkem. Ekonomická krize tedy dolehla
na Barmu prostřednictvím poklesu poptávky po surovinách jejich hlavních obchodních partnerů, kterými jsou Čína, Thajsko, Singapur, Indie a Malajsie. Problémy zasáhly také zemědělství (vývoz luštěnin, rýže, kaučukovníku, ryb). Země je ohrožena růstem nezaměstnanosti a to nejen v Barmě, ale také v okolních zemích. Odhaduje se, že v Thajsku pracují až dva miliony barmánců, kteří dotují rodiny
ve své domovině.
Mezinárodní vztahy
Nejvýznamnějším konfliktem s jiným státem se stal listopadový průzkum dna Bengálského zálivu čtyřmi jihokorejskými loďmi, které si pronajala Barma s cílem najít nové naleziště ropy a zemního plynu. Průzkumné vrty již zasahovaly
do bengálských výsostných vod. Celá situace vedla k vyhrocení situace na společných hranicích. Předpokládá se, že ačkoli se podařilo diplomatické vztahy mezi Barmou a Bangladéši uklidnit, Bengálský záliv bude nadále v hledáčku zájmů obou zemí, které v něm vidí další surovinovou základnu.
Největším spojencem Barmského diktátorského režimu je Čína. Svou prohlubující se spolupráci v ekonomice, obchodu, kultuře, vzdělání, zdraví, technologickém výzkumu a turismu stvrdili prosincovou bilaterální smlouvou (její celé znění není k dispozici). Spekuluje se o tom, že smlouva obsahuje také odstavec o odkoupení čínských helikoptér, stíhaček a válečných lodí, které Barma od Číny kdysi koupila. Barma zřejmě nedisponuje financemi a technickými díly, aby udržela své vojsko v akceschopném stavu. Další spoluprácí těchto dvou států je vybudování ropovodu, který povede z čínské provincie Yunnan do barmského západního přístavního města Sittwe.
Podpora Číny je pro Barmu stěžejní. Díky tomu, že je Čína zastoupena v Radě bezpečnosti OSN, může svým vetem blokovat uvalení sankcí. Občas se k ní přidá
i Rusko. Barma je pro Čínu vhodnou surovinovou základnou. Na druhou stranu, Čína poskytuje Barmě politickou podporu a strategickou hospodářskou spolupráci.
Do budoucna se s přehodnocením Čínského postoje k Barmě nedá počítat, jelikož ani snahy, které se snažili změnit čínský přístup k dodržování lidských práv a svobod a využít k tomu Olympijské hry v Pekingu se nesetkaly s příliš velkou odezvou.
Komentář
Poslední čtvrtletí roku 2008 bylo v Barmě pod kontrolou junty. V prvních měsících se ekonomice země dařilo celkem dobře, což lze dokázat na vzrůstajícím turistickém ruchu, který se pomalu vzpamatovává (jako celé ekonomika) po zničujícím cyklónu Nargys. Poslední měsíce jsou však poznamenány hospodářskou krizí. V listopadu si země připomněla první výročí Šafránové revoluce. Do ulic vyšlo několik stovek lidí, kteří byli zatčení přímo na místě, nebo později, mimo zrak veřejnosti. Opoziční hnutí je však i přes neustávající vlnu perzekucí a zatýkání stále živé a nepřestává polevovat ve svém boji za demokratizaci Barmy. Mají však naději?
Během událostí předminulého roku celý svět věřil, že se Barmáncům podaří vlastní silou svrhnout vládnoucí juntu. Své sympatie těmto snahám vyslovili mnozí státníci. Snaha podpořit barmánce i mezinárodně však ztroskotala na půdě Rady bezpečnosti OSN, kde se na obranu junty postavila Čína s vysvětlením, že jí nepřísluší zasahovat do vnitropolitického dění v Barmě.
Shodným spouštěcím mechanismem všech revolučních snah v Barmě je zhoršení ekonomické situace a zvýšení cen, které již obyvatelstvo není schopno akceptovat. Při tomto úhlu pohledu bude velice zajímavé sledovat jak moc se rozvíjející ekonomická krize podepíše na Barmském hospodářství a zda- li opět dojde k celospolečenským nepokojům.
Opozice se příliš nesmí spoléhat na zahraniční pomoc, díky zastoupení Číny v Radě bezpečnosti OSN. Navíc se zraky celého světa nyní upírají k izraelsko - palestinskému konfliktu a ani po jeho případném vyřešení budou mít země práci se zvládnutím dopadů ekonomické krize na své vlastní státy. Nový impuls ze zahraničí by mohl přijít od nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy, na jehož postoj k Barmě se stále ještě čeká.
Budeme- li uvažovat v těchto rámcích, pak se situace v Barmě zdá v roce 2009 poměrně klidná. Nejzásadnější změnu lze podle mne očekávat v roce 2010, kdy proběhnou volby, které by měli vést k demokratizaci země. Netroufám si odhadovat, jak volby dopadnou, každopádně od nich můžeme čekat změnu a podle jejich výsledků a reakce obyvatel můžeme vyvozovat další směřování země.
Zdroje:
Irrawaddy [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14457>.
Aktuálně [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a- pacifik/clanek.phtml?id=162554%3E.>.
Irrawaddy [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=9403>.
Irrawaddy [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=9321>.
Literární noviny [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=4504>.
Mizzima [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.mizzima.com/news/inside-burma/1298-spirits-undeterred-despite-harsh-punishments-nld-youth.html>.
US camping for Burma [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://uscampaignforburma.org/wp-content/uploads/2008/12/letter.pdf>.
Irrawaddy [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14642>.
BBC [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://news.bbc.co.uk/nol/ukfs_news/hi/newsid_7700000/newsid_7706200/7706261.stm>.
Mizzima [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.mizzima.com/news/inside-burma/1392-china-burma-take-steps-to-strengthen-military-cooperation.html>.
BBC [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/7739096.stm>.
Irrawaddy [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14888>.
Mizzima [online]. [cit.8.1.2009]. Dostupný z: <http://www.mizzima.com/nargis-impact/1363-burmas-tourism-industry-shows-signs-of-life.html>.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
