čtvrtek 30. října 2008

Schůzka ministrů zahraničí Barmy a Severní Korey

Barmský ministr zahraničí Nyan Win se setkal se svým protějškem korejským ministrem zahraničí Pak Ui Chun v pondělí 27. října v severokorejském hlavním městě Pchjongjangu. Na programu jednání byl nový směr zahraniční politiky obou zemí a také jejich sblížení v oblasti vojenské spolupráce.

Barma a Severní Korea přerušily své diplomatické styky po tom, co v roce 1983 severokorejští tajní agenti zaútočili v Barmském hlavním městě Rangoonu na jihokorejského prezidenta Chun Doo-Hwana. Výbuch bomby prezidenta nezranil, ale 21 lidí zemřelo, včetně 4 ministrů jihokorejské vlády.Diplomatické styky obou zemí byly obnoveny až v květnu 2007.

Některé zdroje ovšem hovoří, že Barma a Severní Korea úzce spolupracují ve vojenské oblasti už od 90.let. Severní Korea podle bezpečnostních analytiků dodala Barmě strategické zbraně, jako jsou ponorky a balistické střely, a údajně i jadernou techniku.

Ovšem Severní Korea není jediným státem, od kterého se Barma získává vojenskou techniku. Hlavním dodavatelem vojenského materiálu do Barmy se od konce 80.let stala Čína, která barmskému režimu dodala bojové letouny, lodě, vojenská vozidla a munici. Hovoří se, že od počátku 90.let byla Barmě z Číny dodána vojenská technika v hodnotě okolo 2 mld. USD. Podle Human Rights Watch zásobují Barmu zbraněmi také Indie, Rusko a další státy. Tato vojenská technika je potom Barmskou vládou využívána k potlačování lidských práv a k udržení moci.

V poslední době se ale obě země, jak Barma tak i Severní Korea, snaží změnit svou zahraniční politiku. Severní Koreji se tento měsíc podařilo dosáhnout smazání svého jména ze seznamu státu, které podporují terorismus, a také chce na své území vpustit inspektory, kteří dohlídnou na demontáž jejích jaderných zařízení. Barma je však stále kritizována ze strany Spojených států amerických za svou neochotu k politickým reformám a k propuštění politických vězňů.

Obě země se ve své zahraniční politice zaměřují na uznání svých současných režimů. Zatímco Severní Korea uznání dosáhla díky svému jadernému arzenálu, Barma se toho snaží dosáhnout pomocí svého programu „cestovní mapy k demokracii v Barmě“.

Zdroje:

USA Today. [online]. [cit.30.10.2008] Dostupný z: http://www.usatoday.com/news/world/2008-10-27-burma-north-korea_N.htm

The Irrawaddy. [online]. [cit.30.10.2008] Dostupný z: http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14526

The Irrawaddy. [online]. [cit.30.10.2008] Dostupný z: http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14525

MIZZIMA. [online]. [cit.30.10.2008] Dostupný z:
http://www.mizzima.com/news/regional/1207-burmese-fm-visits-north-korea-for-first-time-in-25-years.html

středa 29. října 2008

Opoziční hnutí

Vznik opozičních hnutí [1] [2] [3] [4]

Současná vojenská junta se dostala k moci roku 1988 po masových demonstracích, které začaly dne 8. 8. 1988 (zkráceně se používá „8888“) studentskými protesty, ty byly krvavě potlačeny armádou. Výsledkem nebyly požadované demokratické změny, ale pouze nová junta, která se nazvala Státní radou pro obnovení zákonitosti a pořádku ve státě (SLORC) a příslib demokratických voleb. Zásah armády si vyžádal život 3000 lidí, hromadné zatýkání a útěky do exilu.

O dva roky později (27. 5. 1990) se konaly demokratické volby, které jasně vyhrála opoziční strana Národní liga pro demokracii, vedená Aun Schan Su Ťij. Z 485 křesel získala Národní liga pro demokracii 396. Vláda vydala vyhlášku číslo 1/90, ve které deklaruje své svrchované právo k provádění exekutivy, legislativy a jurisdikce a zároveň odmítá předat moc nově zvolené vládě, dokud nebude vypracována nová ústava. Příprava ústavy byla zahájena roku 1993 a barmský lid ji přijal v referendu konaném roku 2008.

Barmská exilová vláda (Národní koaliční vláda barmské jednoty) byla založena dne 18. 12. 1990 na základě výsledků voleb z roku 1990. Bude rozpuštěna, až bude v Barmě zavedena demokracie a budou dodržována lidská práva. Premiérem exilové vlády je Sein Win. Exilový parlament se začal formovat od 15. 6. 1996. Poprvé zasedl v Dublinu 4. 10. 2000. Má 32 členů z devíti stran (Chin National League for Democracy, Democratic Organization for Kayan National Unity, Lahu National Development Party, Mon National Democratic Front, National League for Democracy,National Unity Party, Party for National Democracy, Shan Nationalities League for Democracy, Zomi National Congress). Parlament volí premiéra a snaží se získat světovou podporu pro demokratické změny v Barmě. [5] [6]

Roku 1997 se junta přejmenovala na Státní radu pro mír a rozvoj (State Peace and Development Council, SPDC). Roku 2004 byl dosavadní barmský premiér Kchin Ňjun obviněn z korupce a následně odvolán. Všeobecně byl považován za umírněnějšího představitele režimu. V současnosti zastávají nejvýznamnější pozice generál Than Šwei (předseda SPDC), generál Maun Ei (místopředseda SPDC) a generál Soe Win (premiér).

Ve dnech 21. – 22. 8. 2007 zažila Barma největší demonstrace od roku 1988. Tzv. Šafránová revoluce byla vedena buddhistickými mnichy a vyprovokovaly ji ekonomická opatření, které vláda uvalila na dlouhodobě strádající barmské obyvatelstvo. Zdražení pohonných hmot zdražilo dopravu, což zvedlo cenu u některých výrobků. Buddhističtí mniši, kteří nemohou vlastnit peníze, kupovat a vařit si jídlo, jsou odkázáni na dary obyčejných lidí. Když viděli, že lidé i přes potřebu dávat jim dary, již díky důsledku zmíněného zvyšování cen nemohli, vyšli mniši ze solidarity do ulic. Armáda zasáhla poměrně nekompromisně. Několik desítek lidí dokonce v bojích zahynulo. Následovala vlna zatýkání.[7]

Národní liga pro demokracii [8] [9]

Národní liga pro demokracii byla založena v roce 1988 Aun Schan Su a za dva roky strana vyhrála demokratické volby, jejichž platnost nebyla juntou uznána. Dne 27. 9. 2008 slavila Národní liga pro demokracii dvacáté výročí svého založení. Junta oslavy povolila, ale celý průběh bedlivě monitorovala a natáčela na videokamery. Oslavy se konaly v hlavním městě Rangúnu za účasti asi 350 lidí. Někteří z nich byli propuštěni z vězení ten den, ale těsně před vypuknutím oslav byli znovu zatčeni. Na oslavách se objevilo také sedm členů Ligy pro demokracii, kterým byla 21. 9. udělena milost v rámci široké amnestie (která se z drtivé většiny vztahovala na lidi odsouzené z kriminality) – mezi nimi byl i 97 letý novinář Win Tin, který byl vězněn 19 let a byl tak nejdéle zadržovaným politickým vězněm v Barmě.

Aun Schan Su Ťij se narodila 19. 6. 1945 diplomatce Kin Ťij a generálovi Aung Sanovi, který vyjednával nezávislost Barmy na Velké Británii a roku 1947 byl zavražděn. Su Ťij mezi lety 1964 a 1967 vystudovala univerzitu v Oxfordu, filozofii, politiku a ekonomii. Poté studovala v New Yorku a pracovala pro OSN. Dne 27. 9. roku 1988 se Su Ťij vrátila do Barmy, aby se postarala o svou nemocnou matku. V reakci na vojenský převrat a krvavé potlačení demonstrací pak založila Národní ligu pro demokracii. Dne 20. 7. 1989 byla poprvé zavřena do domácího vězení, kde je dodnes. Za svůj boj proti barmské juntě byla 10. 12. 1991 odměněna Nobelovou cenou míru. Su Ťij byla provdána za oxfordského učitele Michaela Arise, s kterým má dva syny. Michaelu Arisovi nebylo uděleno vstupní vízum a Su Ťij byl umožněn odchod z Barmy, ale bez možnosti návratu. Su Ťij zůstala v Rangůnu aniž by se rozloučila s manželem, který 27. 3. 1999 zemřel na rakovinu. Díky sňatku s cizincem nemůže Su Ťij kandidovat podle nově schválené ústavy do žádných veřejných funkcí.

Na červencovém zasedání summitu ASEAN barmský ministr zahraničí naznačil, že se uvažuje o propuštění Aun Schan Su Ťij. Její propuštění je podmiňeno tím, aby se Su Ťij zřekla kritiky vlády a vyžadování mezinárodních sankcí proti juntě. Su Ťij nemůže telefonovat, odesílat pošlu. Navštěvovat jí může pouze lékař a vysoce postavení diplomaté. V listopadu minulého roku bylo Su Ťij umožněno setkání se zástupci junty a měla také možnost promluvit si s členy své strany. [10]

David I. Stenbergr (významný znalec jihoasijské historie a současnosti) ve stati z roku 2004 zmiňuje názor některých pozorovatelů a bývalých členů Ligy pro demokracii, že setrvání Su Ťij v čele strany a prosazování nekompromisního nejednání s vládou nemusí být ku prospěchu věci. K této situaci došlo díky dlouhé izolaci Su Ťij a oblastní tradici organizovat struktury hierarchicky. Národní liga pro demokracii tak jednala podle útržkovitých sdělení Su Ťij, které nebyly aktuální, a z pochopitelných důvodů jim chyběla zpětná vazba. Situace se však změnila po Šafránové revoluci, kdy strana potřebuje symbol odvážného a nenásilného odporu proti juntě (tedy Aun Schan Su Ťij) více než kdy před tím. Současné směřování barmské opozice charakterizuje Stenberg jako „kdo není s námi, je proti nám“ a „s vládou lze jednat pouze o úplné kapitulaci“. Tento stav je ale také výsledkem proměny přístupu samotné junty, která se z diktátorského zřízení změnila v daleko autokratičtější zřízení, kde se personalizuje moc a utužuje dohled a kontrola nad informacemi. [11]

Generace 88[12]

Ve skupině studentů Generace 88 se sdružují vůdcové demokratických demonstrací z roku 1988, kteří organizovali protesty proti náhlému zdražení cen benzínu. Nejznámějším představitelem Generace 88 je Min Ko Nain (krycí jméno studenta Po U Tuna, které znamená „vítěz nad králi“). Ve svých projevech vyzýval k nenásilnému odporu vůči juntě. Roku 1989 byl odsouzen k dvaceti letům vězení. Jeho trest mu byl v rámci všeobecné amnestii zkrácen o deset let a roku 2004 byl propuštěn na svobodu, kde se zapojil do politické činnosti a vyzýval barmskou vládu k nápravě ekonomické a sociální krize.

Sedm nejvýznamnějších představitelů Generace 88 bylo zatčeno také v souvislosti s pochody, které se uskutečnily v rámci Šafránové revoluce. Byl to výše zmíněný Min Ko Nain, Ko Ko Gyi, Min Zeya, Pyone Cho a další.

Exilové skupiny

Odhaduje se, že po potlačení demonstrací roku 1988 odešlo do exilu na 900 000 Barmánců. Nejvíc uprchlíků se zdržuje v pohraničí Barmy s Thajskem. V Thajsku je také zřízeno devět velkých uprchlických táborů. Další komunity Barmánců jsou v Bankoku, Malajsii, Indii a Evropě.

Exilové skupiny v Evropě se sdružují do dvou organizací: European Burma Network (EBN, zahrnuje evropské neziskové, odborové a akademické organizace. V České republice do této sítě patří Burma Center Prague a Barmské projekty společnosti Člověk v tísni.) a Forum of Burmese in Europe (FBE, politické sdružení usilující o demokracii v Barmě. Členy jsou převážně lidé, kteří se účastnili demonstrací v roce 1988, nebo ti, kteří přišli do Evropy studovat ještě před tímto kritickým rokem). FBE se stejně jako EBN scházejí dvakrát ročně. Roku 2007 byla v Praze uspořádána historicky první konference pod záštitou obou struktur, což napomohlo k navázání vzájemných vztahů.[13]

Již šestnáct let také funguje rádio Democratic Voice of Burma, které informuje o situaci v zemi. Sídlo tohoto rádia, které je připodobňováno k Svobodné Evropě, je v Norsku. Existují také exilové noviny, například Irrawaddi.[14]

Podle Sabe Amthor Soe (spoluzakladatelky Barma Center Prague) je exilová opozice dobře připravena na převzetí moci v zemi. Sjednocující myšlenkou všech frakcí je svrhnutí junty a nastolení demokratické federace s respektem k etnickým menšinám. Další fází bude dělení pravomocí, u kterého se mohou inspirovat zeměmi, které podobnou transformací již prošly. [15]

Komentář

Opoziční hnutí v Barmě mají kořeny v demonstracích roku 1988. Přes neustále perzekuce a omezování svobody se stále snaží o svržení junty a vystavění nové Barmy na demokratických základech, s respektem k dodržování lidských práv a svobod. Své snahy se snaží prosazovat nenásilným způsobem a diplomacií. Aun Schan Su Ťij, hlavní představitelka a symbol odporu barmského lidu proti juntě obětovala svůj život tomuto boji. V současnosti je jedinou vězněnou nositelkou Nobelovi ceny míru. V celosvětových apelech na barmskou juntu za její propuštění je vidět, že opoziční hnutí má ve světové diplomacii své zastánce.

Bude velice zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet po slibovaných demokratických volbách v roce 2010. Ve stejný rok totiž vstoupí v platnost i nová ústava. Nedá se očekávat, že by se junta dobrovolně vzdala moci, ale možná dojde k menší změně, soudě podle odstavců, ve kterých se zaručuje, že členové SPDC nebudou stíháni za své zločiny. Ústava také neumožňuje Su Ťij kandidovat do veřejných funkcí, což by alespoň mohlo znamenat, že junta počítá v budoucnu s jejím propuštění z domácího vězení. Tomu také může nasvědčovat zkrácení doby, o kterou je jí domácí vězení prodlužováno. Opozice se však ani po volbách 2010 nedočká plného uspokojení svých cílů. V nejlepším případě, by se mohla spolupodílet na vládě v zemi, ale s tím se evidentně nespokojí, jelikož být u moci za situace, kdy je jedním z hlavních cílů opozice zaručit dodržování lidských práv a svobod a současně mít v ústavě zakotveno, že lidé zodpovědní za genocidu (o které se mluví v souvislosti s potlačováním etnických menšin) jsou nepotrestatelní, je popřením všeho, za co opoziční představitelé několik desítek let bojují.

Víra opozice v demokracii je nezdolná. Na své straně má i většinu obyvatel Barmy. Je otázkou času, zdali se dostane k moci již po volbách 2010, nebo později. Téměř s naprostou jistotou se dá tvrdit, že k převzetí moci nedojde bez zahraniční pomoci. Prvním krokem by mělo být přerušení čínské a indické ekonomické podpory junty.



[1] Člověk v tísni. [online]. [cit. 28. 10. 2008]. <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=337>.

[2] Člověk v tísni. [online]. [cit. 28. 10. 2008].
http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&idArt=505

[3] Člověk v tísni. [online]. [cit. 28. 10. 2008]. <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&idArt=505>.

[5] National Coalition Government of the Union of Burma. [online]. [cit. 29. 10. 2008]. <http://www.ncgub.net/staticpages/index.php/history>.

[6] National Coalition Government of the Union of Burma. [online]. [cit. 29. 10. 2008]. <http://www.ncgub.net/staticpages/index.php?page=MPU>.

[9] Člověk v tísni. [online]. [cit. 28. 10. 2008]. <http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=633>.

[11] Literární noviny. [online]. [cit. 28. 10. 2008]. <http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=4504>.

[13] Ecconet. [online]. [cit. 28. 10. 2008]. http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zm2086976vx1--

sobota 25. října 2008

Summit ASEMu

Amnesty International a Human Rights Watch nabádají Evropskou unii, aby využila sedmého evropsko - asijského summitu (ASEM), konaného 24. a 25. října v Pekingu, k vyzvání Barmy, aby zahájila politické reformy a začala dodržovat lidská práva a svobody.

Amnesty International zaslala dopis Francii, předsedající zemi Evropské unie, ve které upozorňuje na jedinečnou příležitost k navázání dialogů s nejvyššími představiteli barmského státu. Ti se společně s dalšími čtyřiceti představiteli evropských a asijských zemí setkají na summitu, konajícím se v pátek a sobotu, v čínském hlavním městě Pekingu. Hlavním cílem tohoto setkání je podpořit evropskou a asijskou spolupráci na mezinárodním poli, diskuze o světové finanční a energetické krizi a regionální bezpečnosti.

V dopise Amnesty International poukazuje na 2000 politických vězňů a vojenské zásahy proti karenskému etniku, které obývá východní část Barmy. Evropská unie proti Barmě zavedla restriktivní opatření již v minulosti, například zakázala představitelům vládnoucí strany „Státní mír a rozvojové shromáždění“ vstup do evropských zemí a účast na evropských multilaterálních zasedáních. Podmínkou pro zrušení těchto sankcí bylo zavedení politického dialogu, který by vedl k zavedení demokracie, dodržování lidských práv a svobod a funkčnímu právnímu systému. Za této situace byl pozván barmský ministr zahraničí Nyan Win na sedmé zasedání ASEMu v Hamburku, ale snaha vyřešit palčivé problémy Barmy jak během jednání, tak v soukromých rozhovorech s Nyan Winem, zůstaly bez odezvy.

Nyní Evropská unie vyvíjí tlak na zbylé členy ASEMu, zejména pak na Čínu, Indii a Singapur, aby přehodnotily své poměrně blízké vztahy s Barmou. Tyto země jsou hlavními investory a dodavateli zbraní do Barmy. Jejich jednání je motivováno snahou získat právo na import barmského zemního plynu. Zpřetrhání těchto vazeb může otevřít cestu k novým perspektivním jednáním s Barmou. Někteří pozorovatelé se ale obávají, že Čína nebude ochotna diskuzi o Barmě vůbec otevřít a na toto téma hovořit.

Human Rights Watch vyzívá k prosazování následujících požadavků:

  • propustit 2000 politických vězňů (mimo jiné i držitelku Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi) a umožnit jim participaci na politickém životě,
  • zastavit potlačování svobody projevu, shromažďování a sdružování v různých organizacích,
  • zastavit vojenské útoky proti etnickým minoritám a učinit členy vojenských složek zodpovědné za své činy,
  • zastavit nábor dětí mladších 18 -ti let do armády a demobilizovat již sloužící vojáky mladší 18 -ti let.

Barmský premiér Thein Sein informoval barmský lid skrze státní média, že se jede do Pekingu účastnit obchodní výstavy ASEANu a Číny.

Zdroje:

Voice of America. [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://www.voanews.com/english/2008-10-23-voa38.cfm>.

World news. [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://cgi.wn.com/?action=display&article=78628169&template=worldnews/paidnews.txt&index=recent>.

Democratic Voice of Burma. [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://english.dvb.no/news.php?id=1880>.

Asia - Europe meeting. [online]. [cit. 2. 11. 2008]. <http://www.aseminfoboard.org/Calendar/Summit/?id=205>.

Svoboda tisku v Barmě


Zdroj:
Irrawaddy. [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://www.irrawaddy.org/cartoon.php?art_id=14359 >.

sobota 18. října 2008

Nová ústava

V únoru 2008 byla po více než 15 letech provizoria představena nová myanmarská ústava.
Dokument čítající 194 stran vyvolal různorodé ohlasy.

O nové ústavě bylo uspořádáno referendum. To se konalo v květnu, krátce po pustošivé tropické cykloně Nargisu. 92 % obyvatel svým hlasem podpořilo ústavu, ale opoziční Národní liga pro demokracii nový dokument ostře odmítla. Zahraniční pozorovatelé hodnotí Ústavu
i referendum velice skepticky.

Podle barmské junty zajišťuje nová ústava stabilní podmínky pro budoucí přechod k demokracii. Jednotlivým státům bude poskytnuta jistá míra autonomie. V platnost bude uvedena po plánovaných volbách v roce 2010. Junta si zajistila 25 % křesel v obou komorách parlamentu. O zbylá místa se mohou pokusit i další političtí kandidáti.

Tato ústava je již třetí v barmské historii. Předcházela ji post-koloniální ústava (1947), která byla inspirována britským zvykovým právem a socialistická ústava (1974), která byla ustanovena vojenskou juntou. Třetí ústava obsahuje minimálně náznaky právního státu, například bude ustanoven ústavní soud, který bude interpretovat zákony a řešit spory mezi vládními stranami.

Ústavní soud by měl být také pojistkou v případě, že by se dramaticky změnila politická situace v zemi a jedna strana by získala většinu v obou komorách parlamentu. V takovém případě, by měl ústavní soud zaručit ochranu stran v opozici. To však zaručuje bezpečnost také pro nynější představitele vlády, kteří si svou bezúhonnost po plánovaném přechodu k demokracii mimo jiné pojistili i tím, že do Ústavy zakomponovali nemožnost kohokoli trestat za zločiny, které byly spáchány předchozí vládou.

Ústava také zakazuje demonetizaci (zrušení platnosti kovové mince jako zákonného platidla). Ta v roce 1987 zničila úspory barmánců.

Armáda si samozřejmě nezapomněla pojistit svoji pozici. V případě mimořádné situace může prezident předat svoji moc veliteli armády na jeden rok. Navíc je ke změně Ústavy potřeba
¾ hlasů, takže je velice těžké ji změnit, stejně tak jako v ní ukotvenou vedoucí roli armády, proces volby prezidenta (vedoucí opozice Aung San Suu Kyi nemůže kandidovat na tento post, jelikož byla vdána za cizince, což ji znemožňuje stát se podle zákonů prezidentkou), či samotný průběh pozměňovacího procesu. Někteří namítají, že podobně těžko pozměnitelným dokumentem je také Ústava Spojených států Amerických, a že je možno tyto těžkosti obejít pomocí výkladu ústavy a dosazování „spřízněných“ ústavních soudců.

Další charakteristikou nové ústavy je, že armáda může bez důvodu rozpustit vládu.

V budoucnu zřejmě nebudou pro Barmu nejdůležitější technické detaily Ústavy, ale zdali se budou moci lidé volně sdružovat, bude umožněna svoboda projevu, existence politických stran,…

Zdroj:

Irrawaddy [online]. 2008 [cit.18.10.2008]. Dostupný z: http://www.irrawaddy.org/article.php?art_id=14457

pondělí 13. října 2008

Myanmar

Největší země zadní Indie s nesmírným přírodním bohatstvím se stala vlivem nestabilní politiky jednou z nejchudších v celém regionu

Myanma je se svou rozlohou 678 500 km² 39. nejrozlehlejší zemí na světě. Počtem obyvatel 42 900 000 je 28. nejlidnatější zemí světa. Oficiální název této země je „Svaz Myanma“, hlavním městem je Rangún. Myanma sousedí s pěti státy: Bangladéši, Indií, Čínou, Laosem a Thajskem.

Geografie

Myanma je hornatá země, která leží mezi Bengálským zálivem a jižním předhůřím Himaláje. Horská pásma se na severu země spojují a izolují tak Myanma od okolního světa. Pouze na jihu se země otevírá pobřežní nížinou, kterou protéká řeka Iravadi. Údolí této řeky pak tvoří srdce Myanma. Iravadi začíná svou 2000 km dlouhou pouť peřejemi v horských soutěskách, a končí deltou ústící do Andamanského moře.

Vnitřní horské údolí je před monzuny chráněno okolními kopci. Tato suchá oblast je také nejřidčeji osídlenou oblastí země. Pohoří Patkawain, Čjin a Arakan se táhnou po západních hranicích Myanma v délce 700 km a lemují Bengálský záliv. Na úpatí tohoto horského hřbetu se pak rozprostírá úrodná Arakanská nížina. Přes tato pohoří vede jen několik málo stezek, zdolatelných pěšky, na mule, koni, či slonu. Za druhé světové války budovaná „železnice smrti“, vedoucí přes průsmyk Tří pagod, je dnes mimo provoz.

Většina obyvatel a měst je soustředěna v mezihorských údolích v suché oblasti, avšak hlavní město Rangún je umístěno na jihu země. Spojení s nejlidnatější částí země je velice špatné. Rangún má 2.5 milionu obyvatel, celá oblast pak 4 miliony.

Hospodářství

Bažinatá půda v deltě Iravadi je ideálním místem pro pěstování rýže. Myanma byl do roku 1964 největším vývozcem rýže na světě. Ještě koncem 20. století tvořily příjmy z exportu rýže polovinu myanmarských příjmů do státní pokladny. V suché vnitřní oblasti se pěstuje bavlna, sezam, boby. Na zavlažovaných polích kolem Iravadi se pak opět pěstuje rýže. U města Ťaukme se využívá zavlažovací systém, který je funkční již 900 let.

V suché oblasti v minulosti působila firma Burma Oil, která těžila ropu z malých nalezišť, díky kterým se Myanma stal druhým největším producentem ropy v Britském impériu. Firma odešla v roce 1963, kdy byl znárodněn veškerý průmysl v zemi. Naleziště dodnes zajišťují z větší části pokrytí domácí spotřeby energie. Severně od soutoku Iravadi a Čjintwin je naleziště drahokamů (rubíny, safíry, smaragdy). Země má také naleziště uhlí, rud železa, cínu, wolframu, olova, cínu, zinku, stříbra, mědi, niklu.

Polovina země je pokryta lesy. V Myanma nalezneme vzácné týkové lesy, ale také kaučukové plantáže a palmy olejné. Těžba dřeva se výrazně zvýšila na počátku 90. let, ale zpětné zalesňování není dostatečné, proto v budoucnu hrozí nedostatek týkového dřeva.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Myanma je z 68% tvořeno Barmánci, kteří většinou obývají mezihorská údolí. Druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Šanové (7%), následují v horách žijící Karenové (6%) a Kačjinové (2,3%, po vyhlášení nezávislosti se právě tyto horské kmeny vzepřeli vůči nadvládě Barmánců), Indové (2%), Číňané (3%, neoficiální odhady však hovoří o tom, že Číňané tvoří 10% obyvatelstva, a jejich počty se nadále zvyšují). V Myanma žije 67 obyvatel na km².

89% obyvatel Myanma je buddhistů (hínájána). 4% tvoří shodně křesťané a muslimové. Úředním jazykem je barmština.

Administrativně je Myanma členěn na 7 států (Arakanský, Čjinský, Kačjinský, Kajaský, Karenský, Monský, Šanský) a 7 oblastí (Iravadi, Makwei, Mandalaj, Pegu, Rangún, Sakain, Tenaserim ). Dalšími jednotkami jsou správní a vesnické obvody.

Mezi velká města (v kterých žije 25% populace) patří mimo Rangún Mandalaj, Pegu, Moulmein, Basein.

Školství prošlo koncem 20. století reorganizací, takže zhruba 81% dospělých je gramotných.

Stručná historie

Buddhismus do země přišel v 11. století společně s Pugamskou dynastií. Tu založil král Anoratcha, stejně tak jako hlavní město Pugamské říše- Pugam. V polovině 16. století ovládli toto území Barmánci, kterým se na počátku 19. století podařilo ovládnout i území sousedního Asámu a Thajska.

Od roku 1824 do Barmy začali pronikat Angličané a po třech barmských válkách ji roku 1886 anektovali. Roku 1885 byl sesazen poslední barmský král Thibho a následujícího roku se Barma stává součástí Britské Indie, od které se roku 1937 odpojila a stala se nezávislou kolonií s voleným parlamentem.

Během druhé světové války bojovala Barma pod velením generála Aun Schana na straně Japonska, které Barmě slíbilo nezávislost, později pak na straně Britů. Nezávislost byla vyhlášena roku 1948 pod názvem Barmský svaz. Ačkoli byla zem po druhé světové válce naprosto zpustošena, vláda odmítla jakoukoli vnější pomoc. Zemědělství, které hrálo v hospodářství nejdůležitější roli, bylo plánováno a ceny rýže byly rovněž určovány státem. Zahraniční politika byla neutrální.

Vojenským převratem se roku 1963 dostal k moci U Nei Wina, který zemi vedl socialistickou cestou. Veškeré hospodářství bylo znárodněno. Rolníci ale odmítali pěstovat plodiny, za které dostali od státu málo peněz. Průmysl nedostával ze zemědělství dostatek surovin. Díky separatistickým snahám byla omezena těžba dřeva z horských oblastí. Roku 1974 byla nastolena vláda jedné strany (Strana barmského socialistického programu), které se podařilo směsicí socialismu, buddhismu a izolacionismu udělat z Barmy jednu z nejchudších zemí na světě. Lidé se potýkali s naprostým nedostatkem veškerého zboží. Začala být uplatňována liberálnější politika, která oživila hospodářství (růst HDP o 6-7%), země se otevřela zahraniční hospodářské pomoci, nové odrůdy rýže zvýšili produkci za osm let o 60%, výkupní ceny plodin se zvýšily, ale nedostatek zboží přetrvával. Následovaly masové demonstrace (1987-1988), požadující změnu režimu na demokratický. Vojenská junta tyto demonstrace ale velice důrazně potlačila.

Roku 1990 vyhrála volby strana Národní liga za demokracii, ale junta odmítla volební výsledky uznat. Následovalo období potlačování opozice a lidských práv. Země se roku 1991 přejmenovala na Svaz Myanma, což je pojmenování země v barmštině a má symbolizovat návrat k národním tradicím.

Proti barmanské vládě se od začátku bouří menší etnika (Karenové, Kačjinové, Šanové). Demokratická unie Barmy sdružuje asi 20 etnických a prodemokratických složek. Vedoucí postavení v ní má Karenská národní unie- ta vede od roku 1965 ozbrojený partyzánský boj. Roku 1993 podepsala Demokratická unie Barmy příměří a započaly mírové rozhovory, které po 4 letech ztroskotaly, a barmská armáda prudce zakročila. Ozbrojenci se dnes drží především na severu a východě země, kde se snaží ochránit svůj obchod s opiem v rámci Zlatého trojúhelníku.

Čeho se na našem blogu dočkáte?

V následujících článcích se budeme blíže věnovat nedávným prodemokratickým demonstracím, které byly vedeny buddhistickými mnichy, cyklonem Nargis, který v květnu zpustošil zemi a ještě více zkomplikoval politickou situaci. S touto přírodní katastrofou souvisí také obtížné poskytování humanitární pomoci. Podrobně se budeme věnovat zahraniční politice, vztahům s okolními zeměmi, separatistickými tendencemi a opiovou problematikou. Je téměř nemožné vyhnout se otázce dodržování lidských práv a svobod, proto se budeme v každém článku nastínit, jak vypadá život obyčejných Barmánců, jaké postavení mají v barmské společnosti buddhističtí mniši, jak se žije opozičním představitelům. Pokusíme se Vám podat co nejucelenější obraz Myanmaru.

Hlavními informačními kanály jsou pro nás zpravodajské servery BBC, CNN, worldnews, servery společností, zabývající se monitorováním dodržování lidských práv a svobod (Human Right Watch, Freedom House, …), ale také online deníky a magazíny vydávané lidmi žijícími v exilu, stejně tak jako oficiální myanmarské noviny. Díky odkazům v postraní liště si můžete některé stránky věnované Myanmaru sami prohlédnout.

Zdroje:

Všechno o Zemi: Místopisný průvodce světem. Praha: Reader´s Digest Výběr, 1998. ISBN 80-86196-01-1.

Wikipedie. [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Barma>.

BusinessInfo.cz [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/myanmar-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001198/>.

Barma žádá zrušení sankcí

Barmský ministr zahraničí U Nyan Win v pondělí 29. září navštívil sídlo Organizace spojených národů v New Yorku. Při svém projevu před Valným Shromážděním OSN vyzval ostatní státy aby spolupracovaly na zavádění demokratických reforem v Barmě a požadoval také zmírnění ekonomických sankcí, které byly na Barmu uvaleny v polovině 90.let Spojenými státy a Evropskou unií.

Barma v květnu, na základě referenda, přijala novou ústavu, která se má podle všeho stát cestou k prvním parlamentním volbám v zemi, které se budou konat v roce 2010. Jak sám ministr zahraničí zmínil, všichni občané budou mít právo svobodně zakládat politické strany a účastnit se volební kampaně.

OSN slíbila, že se zaměří na dění v zemi a donutí vojenský režim, aby spolupracoval s Radou Bezpečnosti OSN. Barmská vláda by podle rezoluce Rady Bezpečnosti měla propustit politické vězně a dostat se ze slepé uličky, ve které se země nachází.

Ministr zahraničí U Nyan Win ve svém projevu také uvedl, že mocné státy by se měly zdržet praktikování své hegemonní politiky ať už přes politické či ekonomické nátlaky a sankce uvržené na Barmu označil za neoprávněné, nepřiměřené, kontraproduktivní a proti mezinárodnímu právu.

Země má podle U Nyan Wina dobré předpoklady stát se jedním z hlavních producentů základních potravin a energie, pokud budou zemi dostupné technologie a investice a otevřou se trhy.

Po cyklónu Nargis, který zemi zasáhl v květnu tohoto roku, se Barmě podařilo obnovit rýžová pole a došlo ke zvýšení produkce nafty a zemního plynu a země má rovněž velký hydroenergetický potenciál. Vláda rovněž dokázala, že je ochotná spolupracovat s ostatními zeměmi.

U Nyan Win dále oslovil státy, aby respektovaly ústavu, která byla navržena juntou a schválena v referendu, a která je rovněž dalším stupněm v rámci tzv. „cestovní mapy k demokracii v Barmě“.

Západní státy a barmská opozice ale považuje výsledky referenda, ve kterém byla nová ústava přijata drtivou většinou, za falešné.

Zdroje:

The Myanmar Times [online]. 2008 [cit.13.10.2008]. Dostupný z: http://www.mmtimes.com/no439/n001.htm

Reuters [online]. 2008 [cit.13.10.2008]. Dostupný z: http://www.alertnet.org/thenews/newsdesk/N29370135.htm