Politická situace v Barmě: Globální finanční krize a její vliv na Barmskou ekonomiku

Vše odstartovala již před rokem americká hypoteční krize, kdy americká investiční banka Bear Stearns musela uzavřít dva hypoteční fondy, které investovaly do značně rizikových hypoték. Následně zkrachoval i největší americký poskytovatel hypoték, společnost Coutrywide Financial. Burzy okamžitě zareagovaly na tuto hypoteční krizi prudkým propadem a ani snaha o snížení úrokových měr Americké federální banky zlepšení na americkém hypotečním trhu nepřinesla. Neschopnost platit hypotéky a klesající ceny na trhu nemovitostí způsobily finančním společnostem obrovské ztráty, které ve spojení s vysokým zadlužením omezily banky ve získávání kapitálu a způsobily jejich nedůvěryhodnost.

Krize se začala rychle šířit i do ostatních oblastí ekonomiky a ovlivnila i další světové burzy. Vlády jednotlivých zemí se krizi snaží čelit státními zásahy do ekonomiky, ale ekonomové už se nedokáží shodnout na tom, jak velké by tyto zásahy měly být. Jedno je ovšem jisté, že ekonomické krize jsou nevylučitelnou součástí ekonomických cyklů a jejich přílišné potlačování státními zásahy může tyto cykly narušit.

Důsledky krize na americkém finančním trhu se nevyhly ani Barmské ekonomice. Ta už se ovšem v kritickém stavu nachází několik let v důsledku vojenské nadvlády, která nepřipouští skoro žádné reformy. Země se svým HDP přibližně 1900 USD (údaj z roku 2007) na 1 obyvatele se řadí mezi málo rozvinuté státy.

Ekonomika je tvořena především zemědělstvím, které je ovšem závislé na přízni či nepřízni počasí, a po květnovém cyklónu Nargis značně zdevastované. V posledních letech také vzrostl podíl těžebního průmyslu. Barma je země bohatá na nerostné suroviny. Těží se ropa, zemní plyn, měď, cín, koncentrát wolframu a cínu, a z drahých kamenů rubíny, safíry, diamanty, nefrit. V důsledku krize vláda nepřiměřeným způsobem zvedla daně těžebním společnostem, které nyní musí na daních odvádět 48% ze svého příjmu. Rostoucí daně i ceny jednotlivých surovin a také zpomalení jejich odběru na světových trzích způsobuje problémy nejen místním společnostem ale také zabraňuje přílivu zahraničního kapitálu. Dalším velkým nedostatkem barmského těžebního průmyslu je, že vyváží tyto vytěžené suroviny v surovém nezpracovaném stavu a jejich cena je potom na trhu několikanásobně menší. Příkladem je antimon, který Barma exportuje za nízké ceny do Číny, kde je následně zpracován a dodáván na světový trh za mnohem vyšší ceny.

Finanční krize způsobila také velké problémy barmskému vývozu, který je úzce svázán s okolními státy Čínou, Thajskem, Singapurem, Indií a Malajsií, které v důsledku krize snížily svou poptávku po barmských surovinách. Zemědělské produkty, jako jsou rýže, fazole a luštěniny tvoří po zemním plynu druhou největší položku ve vývozu země a ročně jen na vývozu těchto plodin do Číny a Indie Barma vydělá přibližně 600 miliónů USD. Ovšem od září poptávka klesla na minimum a podniky, které mají nahromaděné zásoby plodin pro vývoz teď mají problémy vydělat dostatek peněz aby pokryly své náklady. V nesnázích se ocitly také firmy pěstující kaučukovník, jehož produkce je zcela závislá na vývozu. Rovněž rybářský průmysl utrpěl velkou ránu. Ryby a produkty z nich jsou vyváženy zejména do arabských zemí a na Blízký Východ a jen méně kvalitní ryby jsou ponechány na prodej na domácím trhu. Vývoz ryb do Bangladéše klesl zhruba o polovinu a vývoz na další významný trh Blízký Východ zhruba o 25%. Celkový pokles vývozu bude mít podle ekonomů dalekosáhlé důsledky na barmskou ekonomiku. Dojde ke zmenšení zahraniční devizové rezervy země, vzroste počet nezaměstnaných, sníží se kupní síla a produktivita a může to až vyústit v kolaps některých odvětví. Ve snaze napravit tuto tíživou ekonomickou situaci by stát měl snížit daně, vytvořit více pracovních míst a finančně podporovat obchod a podnikání.

Dalším důležitým a perspektivním odvětvím pro barmskou ekonomiku, které zasáhla finanční krize je turistický ruch. Ten utrpěl velkou ztrátu už v loňském roce Šafránovou revolucí a na jaře tohoto roku, kdy se zemí prohnal cyklón Nargis. Ovšem ekonomická krize přivedla turistický ruch na nové minimum. Hlavní podíl totiž ze 70% tvoří turisté ze Spojených států a Evropy a zbytek, tedy 30%, potom turisté z Číny, Japonska a dalších asijských zemí. Evropský trh spadl velmi rychle. Barmští podnikatelé hovoří o štěstí pokud se jim podaří dosáhnout 50% obvyklého obratu, i když se situace částečně zlepšila díky masivním propagačním akcím. Zatímco ceny služeb stále stoupají, zisk firem profitujících z turismu kles o 20 až 30%. Barmští hoteliéři musí radikálně snižovat ceny, pokud chtějí udržet svou živnost v chodu.

Projevem finanční krize je zvyšující se nezaměstnanost a to nejen uvnitř Barmy. V ohrožení se ocitly tisíce Barmánců pracujících v zahraničí. Například v thajských distriktech Tak a Mae Sot se od loňska snížila průmyslová produkce zhruba o 30% a letos hrozí masové propuštění zejména v oděvním průmyslu, který se odvíjí od poptávky na evropských a východoasijských trzích. Propuštění se nejvíce dotkne právě pracovníků z Barmy, kterých zde pracuje na dvě stě tisíc. Někteří z nich se snaží najít práci v jiných odvětvích a neváhají cestovat za prací i dál a někteří jsou posláni zpět do Barmy, kde má ale situace v oděvním průmyslu stejný průběh. Většina Barmánců pracuje v zahraničí aby mohli uživit své rodiny a velká část jejich měsíčního příjmu putuje právě zpět do země. Odhaduje se, že v Thajsku pracuje na dva milióny registrovaných i neregistrovaných Barmánců.

Americká finanční krize ovlivní i zahraniční pomoc rozvojovým zemím, kterou Spojené státy slíbily až zdvojnásobit. Přesto, že barmsko-americké vztahy nejsou zrovna nejlepší, USA poskytují Barmě finanční pomoc, která v letošním roce byla okolo 13 miliónů USD. Tato pomoc směřuje především pro studentské skupiny a demokratické organizace pracující mimo území Barmy. Ovšem v důsledků finanční krize, je nyní nejisté jak velká a zda vůbec bude další americká pomoc.

Komentář:

Finanční krize, která začala ve Spojených státech amerických a rychle se rozšířila do celého světa nebyla tak náhlá jak se může na první pohled zdát. Podle vývoje na americkém trhu hypoték a nemovitostí během několika posledních let se dala krize podle některých ekonomů zcela jistě předpovídat. Barmu tato ekonomická krize zasáhla obzvlášť citlivě. Země se nachází v kritické situaci už po několik desetiletí v důsledku nadvlády vojenské junty, ovšem nyní během globální finanční krize se situace ještě výrazněji zhoršila. Zemědělská a průmyslová produkce pro obyvatele Barmy byla vždy slabá a lidé mnohdy vyžívají na hranici životního minima. Barmská ekonomika je spíše orientovaná na vývoz a proto ji krize tak zasáhla. Je to jako dominový efekt. Barma vyváží své výrobky a nerostné suroviny do okolních států, které jsou dále spojeny s čínskou, evropskou i americkou ekonomikou. Velkým problémem v Barmě je, že vláda se nijak nesnaží usnadňovat podnikání. Právě naopak, vysoké daně, které musí firmy odvádět, a také uměle vytvořený směnný kurz barmského kyatu, který způsobuje vysokou inflaci (39,5%), způsobují odliv kapitálu i pracovní síly ze země. Je otázkou zda finanční krize donutí barmskou vládu k ekonomickým reformám či nikoli. Pokud se bude situace i nadále zhoršovat je také možné, že stejně tak jako v loňském roce byla příčinou Šafránové revoluce tíživá ekonomická situace Barmánců a růst cen, mohou se tyto protivládní protesty v blízké budoucnosti opakovat.

Zdroje: