Myanmar

Největší země zadní Indie s nesmírným přírodním bohatstvím se stala vlivem nestabilní politiky jednou z nejchudších v celém regionu

Myanma je se svou rozlohou 678 500 km² 39. nejrozlehlejší zemí na světě. Počtem obyvatel 42 900 000 je 28. nejlidnatější zemí světa. Oficiální název této země je „Svaz Myanma“, hlavním městem je Rangún. Myanma sousedí s pěti státy: Bangladéši, Indií, Čínou, Laosem a Thajskem.

Geografie

Myanma je hornatá země, která leží mezi Bengálským zálivem a jižním předhůřím Himaláje. Horská pásma se na severu země spojují a izolují tak Myanma od okolního světa. Pouze na jihu se země otevírá pobřežní nížinou, kterou protéká řeka Iravadi. Údolí této řeky pak tvoří srdce Myanma. Iravadi začíná svou 2000 km dlouhou pouť peřejemi v horských soutěskách, a končí deltou ústící do Andamanského moře.

Vnitřní horské údolí je před monzuny chráněno okolními kopci. Tato suchá oblast je také nejřidčeji osídlenou oblastí země. Pohoří Patkawain, Čjin a Arakan se táhnou po západních hranicích Myanma v délce 700 km a lemují Bengálský záliv. Na úpatí tohoto horského hřbetu se pak rozprostírá úrodná Arakanská nížina. Přes tato pohoří vede jen několik málo stezek, zdolatelných pěšky, na mule, koni, či slonu. Za druhé světové války budovaná „železnice smrti“, vedoucí přes průsmyk Tří pagod, je dnes mimo provoz.

Většina obyvatel a měst je soustředěna v mezihorských údolích v suché oblasti, avšak hlavní město Rangún je umístěno na jihu země. Spojení s nejlidnatější částí země je velice špatné. Rangún má 2.5 milionu obyvatel, celá oblast pak 4 miliony.

Hospodářství

Bažinatá půda v deltě Iravadi je ideálním místem pro pěstování rýže. Myanma byl do roku 1964 největším vývozcem rýže na světě. Ještě koncem 20. století tvořily příjmy z exportu rýže polovinu myanmarských příjmů do státní pokladny. V suché vnitřní oblasti se pěstuje bavlna, sezam, boby. Na zavlažovaných polích kolem Iravadi se pak opět pěstuje rýže. U města Ťaukme se využívá zavlažovací systém, který je funkční již 900 let.

V suché oblasti v minulosti působila firma Burma Oil, která těžila ropu z malých nalezišť, díky kterým se Myanma stal druhým největším producentem ropy v Britském impériu. Firma odešla v roce 1963, kdy byl znárodněn veškerý průmysl v zemi. Naleziště dodnes zajišťují z větší části pokrytí domácí spotřeby energie. Severně od soutoku Iravadi a Čjintwin je naleziště drahokamů (rubíny, safíry, smaragdy). Země má také naleziště uhlí, rud železa, cínu, wolframu, olova, cínu, zinku, stříbra, mědi, niklu.

Polovina země je pokryta lesy. V Myanma nalezneme vzácné týkové lesy, ale také kaučukové plantáže a palmy olejné. Těžba dřeva se výrazně zvýšila na počátku 90. let, ale zpětné zalesňování není dostatečné, proto v budoucnu hrozí nedostatek týkového dřeva.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Myanma je z 68% tvořeno Barmánci, kteří většinou obývají mezihorská údolí. Druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Šanové (7%), následují v horách žijící Karenové (6%) a Kačjinové (2,3%, po vyhlášení nezávislosti se právě tyto horské kmeny vzepřeli vůči nadvládě Barmánců), Indové (2%), Číňané (3%, neoficiální odhady však hovoří o tom, že Číňané tvoří 10% obyvatelstva, a jejich počty se nadále zvyšují). V Myanma žije 67 obyvatel na km².

89% obyvatel Myanma je buddhistů (hínájána). 4% tvoří shodně křesťané a muslimové. Úředním jazykem je barmština.

Administrativně je Myanma členěn na 7 států (Arakanský, Čjinský, Kačjinský, Kajaský, Karenský, Monský, Šanský) a 7 oblastí (Iravadi, Makwei, Mandalaj, Pegu, Rangún, Sakain, Tenaserim ). Dalšími jednotkami jsou správní a vesnické obvody.

Mezi velká města (v kterých žije 25% populace) patří mimo Rangún Mandalaj, Pegu, Moulmein, Basein.

Školství prošlo koncem 20. století reorganizací, takže zhruba 81% dospělých je gramotných.

Stručná historie

Buddhismus do země přišel v 11. století společně s Pugamskou dynastií. Tu založil král Anoratcha, stejně tak jako hlavní město Pugamské říše- Pugam. V polovině 16. století ovládli toto území Barmánci, kterým se na počátku 19. století podařilo ovládnout i území sousedního Asámu a Thajska.

Od roku 1824 do Barmy začali pronikat Angličané a po třech barmských válkách ji roku 1886 anektovali. Roku 1885 byl sesazen poslední barmský král Thibho a následujícího roku se Barma stává součástí Britské Indie, od které se roku 1937 odpojila a stala se nezávislou kolonií s voleným parlamentem.

Během druhé světové války bojovala Barma pod velením generála Aun Schana na straně Japonska, které Barmě slíbilo nezávislost, později pak na straně Britů. Nezávislost byla vyhlášena roku 1948 pod názvem Barmský svaz. Ačkoli byla zem po druhé světové válce naprosto zpustošena, vláda odmítla jakoukoli vnější pomoc. Zemědělství, které hrálo v hospodářství nejdůležitější roli, bylo plánováno a ceny rýže byly rovněž určovány státem. Zahraniční politika byla neutrální.

Vojenským převratem se roku 1963 dostal k moci U Nei Wina, který zemi vedl socialistickou cestou. Veškeré hospodářství bylo znárodněno. Rolníci ale odmítali pěstovat plodiny, za které dostali od státu málo peněz. Průmysl nedostával ze zemědělství dostatek surovin. Díky separatistickým snahám byla omezena těžba dřeva z horských oblastí. Roku 1974 byla nastolena vláda jedné strany (Strana barmského socialistického programu), které se podařilo směsicí socialismu, buddhismu a izolacionismu udělat z Barmy jednu z nejchudších zemí na světě. Lidé se potýkali s naprostým nedostatkem veškerého zboží. Začala být uplatňována liberálnější politika, která oživila hospodářství (růst HDP o 6-7%), země se otevřela zahraniční hospodářské pomoci, nové odrůdy rýže zvýšili produkci za osm let o 60%, výkupní ceny plodin se zvýšily, ale nedostatek zboží přetrvával. Následovaly masové demonstrace (1987-1988), požadující změnu režimu na demokratický. Vojenská junta tyto demonstrace ale velice důrazně potlačila.

Roku 1990 vyhrála volby strana Národní liga za demokracii, ale junta odmítla volební výsledky uznat. Následovalo období potlačování opozice a lidských práv. Země se roku 1991 přejmenovala na Svaz Myanma, což je pojmenování země v barmštině a má symbolizovat návrat k národním tradicím.

Proti barmanské vládě se od začátku bouří menší etnika (Karenové, Kačjinové, Šanové). Demokratická unie Barmy sdružuje asi 20 etnických a prodemokratických složek. Vedoucí postavení v ní má Karenská národní unie- ta vede od roku 1965 ozbrojený partyzánský boj. Roku 1993 podepsala Demokratická unie Barmy příměří a započaly mírové rozhovory, které po 4 letech ztroskotaly, a barmská armáda prudce zakročila. Ozbrojenci se dnes drží především na severu a východě země, kde se snaží ochránit svůj obchod s opiem v rámci Zlatého trojúhelníku.

Čeho se na našem blogu dočkáte?

V následujících článcích se budeme blíže věnovat nedávným prodemokratickým demonstracím, které byly vedeny buddhistickými mnichy, cyklonem Nargis, který v květnu zpustošil zemi a ještě více zkomplikoval politickou situaci. S touto přírodní katastrofou souvisí také obtížné poskytování humanitární pomoci. Podrobně se budeme věnovat zahraniční politice, vztahům s okolními zeměmi, separatistickými tendencemi a opiovou problematikou. Je téměř nemožné vyhnout se otázce dodržování lidských práv a svobod, proto se budeme v každém článku nastínit, jak vypadá život obyčejných Barmánců, jaké postavení mají v barmské společnosti buddhističtí mniši, jak se žije opozičním představitelům. Pokusíme se Vám podat co nejucelenější obraz Myanmaru.

Hlavními informačními kanály jsou pro nás zpravodajské servery BBC, CNN, worldnews, servery společností, zabývající se monitorováním dodržování lidských práv a svobod (Human Right Watch, Freedom House, …), ale také online deníky a magazíny vydávané lidmi žijícími v exilu, stejně tak jako oficiální myanmarské noviny. Díky odkazům v postraní liště si můžete některé stránky věnované Myanmaru sami prohlédnout.

Zdroje:

Všechno o Zemi: Místopisný průvodce světem. Praha: Reader´s Digest Výběr, 1998. ISBN 80-86196-01-1.

Wikipedie. [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Barma>.

BusinessInfo.cz [online]. [cit. 25. 10. 2008]. <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/myanmar-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001198/>.